co II
[co]
zájmenné příslovce
kolokviální vyšší
1. zájmenné příslovce tázací
vyjadřuje otázku po příčině, smyslu nějakého jednání nebo velkou míru něčeho, často s odstínem údivu, nesouhlasu, proč, pročpak:
Co se směješ?
Co se divíte?
Tak co to neřekneš hned?
2. zájmenné příslovce vztažné
uvozuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou:
Promluvíme si o tom, jen co se vrátím. až
Co já vím, úplně zdravý nebyl. pokud
Tam, co bydlíme, jsou samí slušní lidé. kde
3. zájmenné příslovce neurčité; expresivní
(často ve zvoláních)
vyjadřuje mnohost, velké množství, jak mnoho, kolik:
A co jsme se jí nahledali!
Co do toho vrazil peněz!
□ co do předložkový výraz s 2. pádem
uvádí kritérium, pro které platí uvedené tvrzení
syn. co se týče:
Město je srovnatelné co do velikosti s Prahou.
Letošní rok je co do počtu návštěvníků rekordní.
□ co nevidět příslovečný výraz
velmi brzy:
Otec se co nevidět vrátí.
Doufám, že bude co nevidět fit.
Zchátralá kulturní památka v obci se co nevidět dočká opravy.
◊ co by kamenem dohodil
velmi blízko:
Z náměstí je to k zámku co by kamenem dohodil.
Školu máme od domu, co by kamenem dohodil.
◊ co to dá kolokviální vyšší
jak je to nejvíce, nejrychleji možné:
Na motorce jezdím zodpovědně, jen občas to pustím, co to dá.
→ doklady v korpusu
◊ dát někomu (co proto) expresivní
1. ostře někomu vynadat • citelně někoho potrestat, zbít ap.:
Prezident nešetřil kritikou a dal co proto vládě i zákonodárcům.
Já ti dám, to uvidíš!
Naběhli tam s obušky a dali jim co proto.
2. způsobit někomu velkou námahu, vyčerpat někoho:
Ten tvůj dopis, ten mi dal! Musel jsem pro něj až na poštu.
Čtvrtými narozeninami dítěte začíná období, které vám dá co proto.
◊ dostat co proto
1. dostat ostře vynadáno • být tvrdě potrestaný, kritizovaný, bitý ap.:
Kdyby mi kluk nějakou láhev vypil s kamarády, dostal by co proto.
Film i herecké výkony dostaly od kritiků co proto.
Na kluzišti se strhla rvačka, při které dostali oba provokatéři co proto.
2. být podroben nezvyklému, velkému výkonu, námaze ap.:
Kluci dostali při tréninku co proto.
◊ stůj co stůj
za všech okolností, bez ohledu na okolnosti:
Všichni chtějí stůj co stůj prosadit svůj názor.
Naši volejbalisté jsou odhodláni postoupit na olympijské hry stůj co stůj.
Pustila se do psaní dizertace a rozhodla se, že ji stůj co stůj dokončí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[co]
zájmenné příslovce
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. zájmenné příslovce tázací
vyjadřuje otázku po příčině, smyslu nějakého jednání nebo velkou míru něčeho, často s odstínem údivu, nesouhlasu, proč, pročpak:
Co se směješ?
Co se divíte?
Tak co to neřekneš hned?
2. zájmenné příslovce vztažné
uvozuje vedlejší větu vztažnou, zejména příslovečnou:
Promluvíme si o tom, jen co se vrátím. až
Co já vím, úplně zdravý nebyl. pokud
Tam, co bydlíme, jsou samí slušní lidé. kde
3. zájmenné příslovce neurčité; expresivní
(často ve zvoláních)
vyjadřuje mnohost, velké množství, jak mnoho, kolik:
A co jsme se jí nahledali!
Co do toho vrazil peněz!
□ co do předložkový výraz s 2. pádem
uvádí kritérium, pro které platí uvedené tvrzení
syn. co se týče:
Město je srovnatelné co do velikosti s Prahou.
Letošní rok je co do počtu návštěvníků rekordní.
□ co nevidět příslovečný výraz
velmi brzy:
Otec se co nevidět vrátí.
Doufám, že bude co nevidět fit.
Zchátralá kulturní památka v obci se co nevidět dočká opravy.
◊ co by kamenem dohodil
velmi blízko:
Z náměstí je to k zámku co by kamenem dohodil.
Školu máme od domu, co by kamenem dohodil.
◊ co to dá kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
jak je to nejvíce, nejrychleji možné:
Na motorce jezdím zodpovědně, jen občas to pustím, co to dá.
→ doklady v korpusu
◊ dát někomu (co proto) expresivní
1. ostře někomu vynadat • citelně někoho potrestat, zbít ap.:
Prezident nešetřil kritikou a dal co proto vládě i zákonodárcům.
Já ti dám, to uvidíš!
Naběhli tam s obušky a dali jim co proto.
2. způsobit někomu velkou námahu, vyčerpat někoho:
Ten tvůj dopis, ten mi dal! Musel jsem pro něj až na poštu.
Čtvrtými narozeninami dítěte začíná období, které vám dá co proto.
◊ dostat co proto
1. dostat ostře vynadáno • být tvrdě potrestaný, kritizovaný, bitý ap.:
Kdyby mi kluk nějakou láhev vypil s kamarády, dostal by co proto.
Film i herecké výkony dostaly od kritiků co proto.
Na kluzišti se strhla rvačka, při které dostali oba provokatéři co proto.
2. být podroben nezvyklému, velkému výkonu, námaze ap.:
Kluci dostali při tréninku co proto.
◊ stůj co stůj
za všech okolností, bez ohledu na okolnosti:
Všichni chtějí stůj co stůj prosadit svůj názor.
Naši volejbalisté jsou odhodláni postoupit na olympijské hry stůj co stůj.
Pustila se do psaní dizertace a rozhodla se, že ji stůj co stůj dokončí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)